Kašpar M. Sternberg a Březina

Úvod / O projektu / Sternbergovy seznamy / Zdroje / Přehledy / Knihovna
Květena / Historické fotografie / BřezinaNáměty / Pro uživatele / Výzva 

 

Kašpar Maria Sternberg

6. 1. 1761 Praha – 20. 12. 1838 Březina 

Šlechtic, přírodovědec mezinárodního významu, botanik, paleontolog, geolog, historik, organizátor báňského školství, světoobčan, myslitel, mecenáš, politik, obrozenec.

Syn Jana Nepomuka (1713 - 1798). Člen dómské kapituly v Řezně (1785), dvorní a komorní rada řezenského biskupa, tehdy samostatného knížete (1786); založil vlastní botanickou zahradu v Řezně – dnes součást veřejného parku.

Po smrti svého bratra Jáchyma (1755 - 1808) Kašpar M. Sternberg zdědil panství Radnice a Darová na Rokycansku a roku 1810 se natrvalo usadil na zámku v Březině. K panství patřilo kromě pozemkového majetku i 19 dolů na černé uhlí a doly na železnou rudu. V okolí březinského zámku založil rozměrnou botanickou zahradu s vytápěnými skleníky, kde pěstoval rostliny z celého světa. V současnosti je zahrada zámeckým parkem. 

Historie rodu Sternbergů

Taxonom rodu Saxifraga – „Revisio Saxifragarum“ (1810). Jeho jméno nese rod Sternbergia (čeleď Amaryllidaceae). Fytopaleontolog i florista; působil zvláště na Radnicku, dále na Šumavě, v Alpách i jinde. Organizátor vědeckého života v Čechách, zasloužil se o založení dnešního Národního (tehdy Vlastenského) muzea, o sjezdy přírodovědců a lékařů aj. Jeho zahajovací řeč na kongresu přírodovědců a lékařů v Praze v září 1837 je uložena v Muzeu Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech: rec kms 1837 praha.pdf Zpracoval historii botanického výzkumu v Čechách (1818). Jeho velký herbář se stal základem sbírek Národního muzea

Naprosto zásadní je Sternbergova snaha o zřízení muzea; patří mezi zakladatelské osobnosti Národního (tehdy Vlastenské) muzea v Praze a muzejního časopisu, byl organizátor evropského vědeckého kongresového i společenského života přírodovědců a lékařů, člen mnoha evropských i českých odborných společností (např. Botanická společnost v Řezně, president Vlastenecké hospodářské společnosti, čestný člen Královské české společnosti nauk).

Kašpar M. Sternberg byl pracovitý, cílevědomý VELKÝ ČLOVĚK. Zaslouží si náš obdiv a hlubší poznání. I po téměř 200 letech od jeho úmrtí jsou jeho život i práce stále inspirující.

Výše uvedené informace jsou výběrem pro zvolené téma „K.M. Sternberg a Březina“. Další uvádějí jiné zdroje, např.:
http://www.peopleforeurope.cz/
http://badatelna.eu/fond/5285/
http://jan-k-celis.webnode.cz/news/kaspar-maria-hrabe-sternberk-1761-1838-/


Kašpar Maria hrabě Šternberk 
Alexander Clarot, Praha (srpen?) 1838, olej na plátně 114,7 x 89,1 cm, Národní muzeum, inv. č. H2-11 808. Foto Radovan Boček

Sternberg či Šternberk

Úplné jméno Kašpara Maria hraběte Sternberga je pro účely této práce uvedeno jako Kašpar M. Sternberg. V dobových i současných dokumentech se vyskytuje Caspar Graf Sternberg, Caspar Maria Graf von Sternberg, Graf Kaspar Maria von Sternberg, hrabě Kašpar ze Šternberka, Kašpar Maria hrabě Sternberg aj. Sám Kašpar Maria se vždy podepisoval jako Sternberg. Také u ostatních členů rodu je rodové jméno uvedeno jako Sternberg.   

                          

Sternberský erb na budově bývalého ředitelství sternberských dolů v Břasích. (foto Ondřej Bílek, 2014) 
Sternberský erb na kapli s hrobkou Kašpara M. Sternberga a dalších členů rodu v Horním Stupně. Replika zhotovená v r. 1993 dle originálu na budově bývalého ředitelství sternberských dolů v Břasích. (foto Ondřej Bílek, 2014) 
Rakouský c. k. cestovní pas K. M. Sternberga z 25. 6. 1824 vydaný na dva měsíce z Prahy do Saska, Bavorska, Hessenska a Porýní pro vědecké účely; (přední a zadní strana) z Archivu Národního muzea, ŠM, kart. 188  

Portrét Kašpara M. Sternberga
24 cm x 19,8 cm, olej na plátně nalepeném na silnou lepenku stejného tvaru, asi 1. třetina 19. stol., autor neznámý. Podle knihy darů Městského historického muzea věnoval 2. ledna 1902 Václav Khüry, oficiál v Plzni. Ze sbírek oddělení starších dějin Západočeského muzea v Plzni.  

 
Zahradní zámeček K. M. Sternberga z roku 1804 v Řezně, zničený v letech 1945 - 1949 (pohled od východu, 1930, Muzeum Josefa Hyláka, Radnice)  

Stavbou se podrobně zabýval Hermann Reidel v článku „Das Gartencasino des Grafen Kaspar von Sternberg in Regensburg“; Verhandlungen des historischen Vereins für Oberpfalz und Regensburg Band 119 (1979), str. 321-344. více   

Ukázka rukopisu K. M. Sternberga

V různých archivech je uložena bohatá korespondence Kašpara M. Sternberga. Na dopisu Dr. M. Maurerovi, syndikovi dómské kapituly v Regensburgu, psaném na Březině 29. 6. 1833, se zachovala i osobní pečeť z červeného vosku. (Archiv NM, Šternberk-Manderscheid, kart. 182)
ukazka_rukopisu_kms.pdf
prepis preklad.pdf 

Druhá řeč Kašpara hraběte Šternberka na všeobecném posezení Museum dne 30. března 1829 (krátký proslov po opětném zvolení presidentem). Časopis wlastenského Museum ze sbírek národopisného oddělení Západočeského muzea v Plzni. 

  

Přepis výše uvedeného textu:
Druhá řeč hraběte Kašpara z Šternberka po novém jeho zvolení za presidenta společnosti, dne 30. března 1829. 

Kdybych uvažovati chtěl, pokud síly stačí, pokud nic, byloby mi s pomyšlení, v 69. roce věku svého nový oběh začíti: ale povzbuzen jsa navrácením se, již sotva očekávaným, od mezí života k nové oučinnosti, utěšen čestnou důvěrou krajanů svých, upokojen zkušeným napomáháním Výboru a ochotnou horlivostí kustodů, pohnut všeobecným citem jemným národu českého pro vše, co dobrého a krásného jest, - pokládám sobě za povinnost, abych, následuje v tom se vděčností povolání Společnosti, srdnatou myslí poslední síly kmetovy dalšímu prokvetání tak užitečného ústavu obětoval. 

Dále ještě připomínáme poslední roky tohoto výjimečného člověka a jeho věčný spánek nedaleko Březiny v hrobce ve Stupně.

Závěť K. M. Sternberga je uložena v Archivu NM (Šternberk-Manderscheid, kart. 188). Jde o třetí část – opis bez autentických podpisů ze dne 17. 10. 1835. 
sm_k188_zavet.pdf 

Opis další části závěti je v rukopisu Památky města Radnic. 
sm_k188_testament_i_radnicka_cast.pdf 

Oznámení o úmrtí K. M. Sternberga dne 20. 12. 1838 uložené v Městském muzeu Josefa Hyláka v Radnicích  

  
Překlad textu oznámení o úmrtí Kašpara M. Sternberga; Muzeum Josefa Hyláka Radnice 

Zdenko hrabě Sternberg, c. k. komorník, tímto podává tu nejtruchlivější zprávu o smrti svého nejvroucněji milovaného strýce, blahorodého pana hraběte Kašpara ze Sternbergu, skutečného tajného rady a komorníka jeho c. k. apoštol. Majestátu, velkokříže c. k. rakouského Leopoldova řádu, prezidenta Vlasteneckého muzea v království českém a společností c. k. Vlastenecko-hospodářské a pomologické, člena mnoha dalších učených společností etc. etc., pána na Radnicích a Darové, lenního pána města a panství Lieberose, poté statků Sarko, Lesko a Reicheskreuz v Lužici, který zesnul v Pánu 20. prosince o 10. hodině večer, po přijetí svátostí a krátkém pobytu na lůžku po záchvatu mrtvice na svém zámku Březina ve svých 79 letech. 

Tělo bude uloženo do rodinné hrobky ve Stupně 23. prosince 1838. 

Zádušní mše se budou konat na panství Radnice a v Praze ve farním kostele sv. Marie Vítězné ve čtvrtek 27. prosince 1838 v 10.00 hod., tak jak jsou také v každém farním kostele v tuto hodinu čteny tiché mše. 
Zámek Březina, 20. prosince 1838.  

Poznámky: 
1) Leopoldův řád měl původně tři stupně – velkokříž, komandér a rytíř („malý kříž“, Kleinkreuz). http://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%ADsa%C5%99sk%C3%BD_rakousk%C3%BD_%C5%99%C3%A1d_Leopold%C5%AFv
2) Lieberose je město 25 km severně od Cottbus v Braniborsku.  

  
Hrobka rodiny Sternbergů ve Stupně (foto Ondřej Bílek, 2014)  

Odkaz Ladislava Lábka z roku 1932 

"... Na Březině dávali si dostaveníčko vědci domácí i zahraniční a soustředila se společnost, jejíž snahy nesly se výše za cíly kulturními. Žel, že všechna tato činnost nesplynula s okolím, nevyvolala odezvu ani v nedaleké Plzni a tak úmrtím Sternberkovým roku 1838 umírá i všechno to, co zde bylo vytvořeno.

Z nádherné botanické zahrady zůstaly jen ubohé zbytky, sbírky povětšině přeneseny jinam, knihovna osaměla a dnes tak mnohý Plzeňan neví ani o samotné existenci zámku, neřkuli o jeho dávném a slavném držiteli...“

Západočeské muzeum v Plzni se tímto vrací k osobnosti Kašpara M. Sternberga, k čemuž vyzýval už v roce 1932 zakladatel Národopisného muzea Plzeňska Ladislav Lábek v článku "Zámek Březina u Radnic", Plzeňsko roč. XIV, č. 2, str. 31–32.